Současnost

Vinařství ve Velkých Bílovicích


   Velké Bílovice se pyšní velkým množstvím vinných sklepů. Téměř ke každé bílovické domácnosti patří vinohrad a vinný sklep. Ve sklepních tratích Belegrady, Pod Předními, Pod Panskými, Pod Krátkými a Půrynky najdeme na 680 soukromých sklepů, které dotvářejí vinařský kolorit zdejší malebné krajiny.

     U tradičního sklepa na hanáckém-slovácku vstupujeme nejdříve do  přízemní lisovny (presůzu). Podle názvu je jasné, že zde se hrozny lisují a stojí tady  lis.  
K překlenutí výškového rozdílu mezi nadzemní částí a sklepem,  slouží spojovací chodba zvaná šíja. Délka šíje závisí na hloubce sklepa. Od hloubky sklepa je odvislá stálost teploty v něm.  Nejkvalitnější sklepy mají stálou teplotu mezi 7 - 11 C. Říká se, že dobrý sklep dělá víno.
Samotný sklep je větrán průduchy vedoucími na povrch. Sudy ve sklepě leží na dlouhých trámech zvaných kantnýře.
    Střecha  bývala dříve krytá došky. Pod střechou se ukládalo ovoce či seno. Nyní je často podkroví upraveno na místnost k posezení návštěv.


Sklizené bílé hrozny jsou převáženy z vinice do lisovny, kde se bobule odstopkují na mlýnkoodzrňovači a ihned se lisují.  Lisování  probíhá na různých typech lisů. Převládají ruční, svislé vřetenové.  Následuje kvašení vinného moštu, ve třech fázích burčák- řezák- víno.
Odstopkované modré hrozny (rmut) se nakvášejí v otevřených kádích, aby se získala ze slupek hroznů kvalitní sytě červená barva.  Tento rmut vinař musí několikrát denně promíchávat (mestovat) a kontrolovat. Po 4 - 8 dnech se již vykvašený lisuje. V zimních měsících se několikrát  stáčí.  Dalšími úkony, o kterých můžete slyšet ve sklepě mohou být  čiření, filtrace, síření atd.
Velmi zajímavé jsou původní dřevěné nádoby a nástroje s krásnými názvy jako hrotek, hampela, mestůvka  apod. Zařízení lisoven a původní předměty je možné vidět nejen ve sklepích ale rovněž ve Vlastivědném muzeu města Velké Bílovice.


Z vinařských přísloví:
Sklenka vína mysli přidá.

Vinohradnictví ve Velkých Bílovicích

Réva vinná je nejkulturnější plodinou zmiňovanou již v bibli. S nadsázkou se praví, že nejstarším vinařem byla koza.
Okousala keř révy, ta se omladila, lépe rostla a dala větší plody. Člověk si toho všiml a postupoval obdobně.
Révě porozuměl a dovedl její obdělávání k dnešní dokonalosti.

    Réva pochází z teplých míst Kavkazu. Nejdříve rostla v lesích a protože potřebovala dostatek světla, přizpůsobila se a stala se z ní pnoucí liána  po korunách stromů. Dodnes proto vyžaduje oporu, v našem případě opěrnou konstrukci - drátěnku.

    Vinohradník nemůže  vinici obdělávat bez dostatku znalostí a píle.  Také bez dobrého vztahu vinaře k vinici nelze získat kvalitní úrodu.  Životnost vinice se dnes počítá  na 20 – 30 let,  proto je pro vinaře téměř jako životní partner. Pokud vinař založí vinici, předpokládá že bude mít následovníka, který jeho vinici jednou převezme.

  Práce ve vinici mají svůj roční koloběh. Během roku se dělají tyto hlavní ruční práce:
1. Řez se provádí v zimním období, nejvhodnější je únor a březen. Dříve se k řezu používal vinařský nůž, v současnosti se používají kvalitní nůžky.
2. Vyvazování tzv. tažňů drátky k drátěnce a kmínků ke kolíku provázky v březnu.
3. Podlom neboli smítka přichází na řadu v květnu, vylamují se vyrůstající přebytečné výhony.
4. Výplevka je letní vylamování zálistků, zároveň se zastrkují mladé letorosty do dvojdrátí.
5. Osečkování je zkrácení letorostů nad drátěnkou v srpnu.
6. Sklizeň hroznů probíhá u ranných odrůd koncem srpna, u pozdních odrůd i začátkem listopadu.

Provádí se také mechanizované práce traktorem. Sem patří zejména obdělávání půdy a postřik proti chorobám a škůdcům. Některé dříve ruční práce se již nahrazují speciální vinohradnickou technikou jako jsou různé okopávačky půdy, ožínače letorostů a podobně.         I když vinař provede všechny práce jak se patří, neustále je nebezpečí, že o úrodu může přijít.  
Největší hrozbou pro révu jsou zimní a jarní mrazy, choroby a škůdci.  Nehlídanou úrodu před sklizní mohou zničit nenasytní špačci.
Ve velkobílovických vinohradech se pěstuje réva vinná v odrůdách bílých - Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Muller -Thurgau, 
Neuburské, Sauvignon. V posledních letech zde bylo vysázeno mnoho vinic i odrůdami Rulandské bílé, Tramín červený, Chardonnay a Muškát moravský.
Pro naši oblast jsou typické modré odrůdy Modrý Portugal, Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe, z nových odrůd je v mladých výsadbách například Cabernet Moravia.




Z vinařských  přísloví:
Kdo chce slopat, musí kopat.