Přírodní podmínky

Polohopis a výškopis

Nejvyšší místo: 262 m n.m. (Zimarky)
Město leží: 180 m n.m., katastr v nížině na rozhraní Dolnomoravského úvalu a Středomoravských Karpat
Zeměpisná délka: 16°53´32.19´´
Zeměpisná šířka: 48°5057.44´´

Klima

Průměrná roční teplota: 9,5C                                                                  
- jedno z nejteplejších míst v ČR                                                                                                  
Průměrné množství srážek je zde 550 mm

  Vodopis

Na východě území odvoďňuje vodní tok Prušánka. Na Prušánce leží rybník Velký Bílovec(41 ha), ten je doplňován i vodou z Dyje. Prušánka pramení u Čejkovic a vlévá se do Kyjovky u Lužic. Kyjovka náleží k povodí Moravy.

Západní část katastru odvodňuje Bílovický potok, ke kterému patří i vodní nádrž Šísary. Bílovický potok  vtéká do Trkmanky a ta se vlévá u Podivína do Dyje.

Geomorfologie

Severní část území náleží k provincii Západní Karpaty, k Šardické pahorkatině, jihozápadní části Mutěnické pahorkatiny, která je součástí Kyjovské pahorkatiny. Reliéf je mírně zvlněný s četnými plošinami, široce zaoblenými hřbety a mělkými rozevřenými údolími neckovitého profilu. V nejsevernější části katastru se nachází Zimarky (262 m n. m.), široce zaoblený táhlý plochý hřbet, nejvyšší bod Šardické pahorkatiny v katastrálním území. Jižní část katastru náleží k Tvrdonické pahorkatině, části Dyjsko-moravské pahorkatiny, která je součástí Dolnomoravského úvalu. Tvrdonická pahorkatina má charakter nížinné pahorkatiny při úpatí Středomoravských Karpat.

Popis aktuálního stavu krajiny

   Celé území je dlouhodobě zemědělsky využívané, bezlesé. V jižní části katastru směrem na Podivín pěstování zeleniny (košťáloviny, rajská jablíčka, celer…..) a obilovin. V severní části ve svazích jsou sady (jabloně, broskvoně, meruňky) a viniční tratě. Erozně značně ohrožené území.
    Od roku 1995 zde probíhají pozemkové úpravy. Hotové jsou ve viničních tratích a v sadech, kde probíhá v současnosti obnova porostů.
    Po pozemkových úpravách jsou vytvářeny jednotlivé   prvky Lokálního systému ekologické stability.

Step na Hradišťku

    Prudké jižní svahy  Hradišťku typu špidlák jsou z botanického hlediska pozoruhodnou lokalitou se stepní vegetací.
Stanoviště Zímarky bylo zapsáno i do soustavy celoevropsky chráněných území NATURA 2000, pro Panonské sprašové
stepní trávníky, rostlinu katrán tatarský (Crambe tataria).  V květnu návštěvníky upoutá tato robustní rostlina dosahující výšky až 80 cm
svými sněhobílými po medu vonícími květy. Po odkvětu  je rostlina ozdobena  kulatými semeníky, stonky zdřevnaťí a jsou ulomeny
větrem, který chumáče rostlin válí po celém vršku.  Tento druh se zachoval pouze na několika lokalitách jižní Moravy a jižního Slovenska.
    Mezi orchideje patří vzácný vstavač vojenský (Orchis militaris) vykvétající na Hradišťku také v měsíci květnu.
        Ke stepní vegetaci náleží trávy. Z těch  zajímavých lze zde mimo jiné najít kavyly tvořící statné trsy.  Na Hradišťku  rostou  tři druhy
a to kavyl vláskovitý (Stipa capillata),  kavyl sličný (Stipa pulcherrima) a kavyl tenkolistý (Stipa tirsa), posledním dvěma se lidově říká vousy sv. Ivana.

Botanici na Hradišťku popsali 17 druhů chráněných rostlin například hvězdnici chlumní, vlnici chlupatou, len žlutý, len tenkolistý,  hlaváček jarní.